Hory jsou oblíbený turistický cíl. Můžeme si v nich užívat relativní samoty, řídká zástavba neruší výhledy do krajiny a příroda působí divočejším dojmem než v nížinách. Jenže co když klid, který jsme hledali, převálcuje turistická sezóna? Jeseníky, Krkonoše, Beskydy, a především Šumava, už občas prostě nejsou, co bývaly. Naštěstí u nás pořád máme hory, kde si odpočinete i od turistů i městského shonu. Jedny takové jsou Krušné hory.
Přitom to není pár kopečků někde na periferii. Krušné hory se táhnou po celé severozápadní hranici s Německem. Na východě s nimi prakticky sousedí Děčínsko a Ústí nad Labem, zatímco na západě je utíná Ašský výběžek. Na takové ploše o zajímavosti není nouze. Prakticky po celé délce pohoří jsou například běžné památky upomínající na hornickou minulost.
Za divokou přírodou
Pokud toužíte hlavně po divoké přírodě, můžete na východě prozkoumat Přírodní park východní Krušné hory. Nachází se mezi Cínovcem a Krupkou, je tedy na vás, které z městeček zvolíte jako základnu. Severně od Krupky se nachází množství zajímavých skalních útvarů a vyhlídek i hornické památky včetně skanzenu a středověkých důlních polí. V okolí Cínovce zase najdete horská rašeliniště, akvadukty na odvod kalu z dolů i stejnojmenný nejvyšší vrchol Krušných hor. Zdejší divočinu navíc můžete zakusit přímo na kůži v rámci kurzu přežití se zkušeným průvodcem.
Přibližně uprostřed horského pásu nad průmyslovým Litvínovem se rozkládá Přírodní park Loučenská vrchovina. Výjimečný je prakticky nulovým osídlením. Pokud se vám nechce vyrážet z Litvínova (nám by se taky nechtělo), zkuste to z Českého Jiřetína. V samotné obci najdete některé dochované lidové stavby včetně dřevěného kostela, poblíž pak historický plavební kanál. Kromě toulání po horách se můžete vydat okolo vodní nádrže Fláje, kde se sice nevykoupete (jedná se o chráněný zdroj pitné vody), ale zato si užijete zajímavé výhledy. Samotná nádrž je pak unikátní svou dutou pilířovou konstrukcí a jedná se o kulturní památku.
A konečně se dostáváme na západ Krušných hor. Panskou skálu s jejími čedičovými varhanami asi znáte. Podobný útvar najdete ale i zde, nedaleko Rotavy. Zajímavé skalní útvary včetně skalního města jsou pak k vidění i dále na severu, v okolí obce Stříbrná.
Slavná hornická minulost
Nedaleko Rotavy najdete také zajímavou památku na průmyslovou minulost regionu. Pozůstatky vysoké pece založené v roce 1839 a uzavřené až po skončení II. Světové války leží poblíž obce Šindelová. A to je jen první stopa bohaté hornické historie. Prakticky povinnou návštěvou je Hornická kulturní krajina Abertamy – Boží dar – Horní Blatná, zapsaná na seznamu UNESCO. Součástí je i hornické mini muzeum a možnost prohlídky štoly Kryštof. Na výraznou hornickou minulost upomíná i další nedaleké město – Jáchymov. Ačkoliv mu jméno pokazily lágry komunistického režimu, Jáchymov je zároveň město s unikátními radonovými lázněmi, založenými roku 1906. Místní koupele pomáhají především při potížích s pohybovým aparátem. Radioaktivní ruda ale není jediným hornickým bohatstvím regionu. Bohaté zásoby stříbra učinily v 16. století z Jáchymova významné centrum ražby mincí, které se rychle dostaly do oběhu po celé Evropě. Lidé si mince cenili pro vysokou čistotu kovu. V Německu se jim říkalo Jáchymovský tolar, název byl později zkomolen na dolar a stal se synonymem pro silnou měnu. Proto po něm Američané později pojmenovali i své nové oběživo. Minulost Krušných hor je, i když se to nezdá, světová. Vyrazte za ní, než se to rozkřikne!
Česká republika
